KARIMATKA

Stáli jsme u stanu, slunce už šlo spát řekla jsi jdi pro karimatku, ať máš na čem spát a Já tam stál jako solnej sloup jak jí to mohlo napadnout čuměl jsem na ní v ruce nůž a lžíci ona se dívala na tu mou palici já vůbec netušil co po mě chce je to snad koření nebo ovoce Ó, karimatko,můj velký omyle já myslel,že jsi železná matka se závitem co míří do cíle ale to není karimatka Představu jsem měl, co nedávala smysly chce po mě koření nebo matku má na mysli snad myslí do šroubu ten protikus nebo to indický koření,to je hnus ty jsi fakt koření zbytek mý naděje že jsi jen něco co mě chvíli zahřeje Že nejsi do šroubu ta blbá matka co na šroub se točí i když cesta je krátká Ó, karimatko,můj velký omyle já myslel,že jsi železná matka se závitem co míří do cíle ale to není karimatka Ó, karimatko,můj velký omyle já myslel,že jsi železná matka se závitem co míří do cíle ale to není karimatka Hledal jsem tu starou matku, co závit pevně drží a teď mám podložku co nic co nevydrží a teď už vím,že se na tobě jen leží že z tebe kari nevoní na tom nezáleží já zašeptal, „vysvětli mi ten zmatek je to snad koření, nebo šroubů svátek je možná karimatka asi ňákej hřích jako když v létě jedeš na saních Ó, karimatko,můj velký omyle já myslel,že jsi železná matka se závitem co míří do cíle ale to není karimatka až někdy pod širákem se v noci probudíš to slovo karimatka snad jednou pochopíš že je to jenom podložka na spaní a že si lehnout v klidu můžeš na ní Ó, karimatko,můj velký omyle já myslel,že jsi železná matka se závitem co míří do cíle ale to není karimatka Protože pálit v kříži tě po ránu sice může ale z kari bys měl jenom žlutou barvu kůže A matka Ta patří na šroub, ne pod tvoje záda tak tohle je moje dobrá rada